Pan profesor Miloš Trapl - jubilující a inspirující

Pan profesor Miloš Trapl – jubilující a inspirující Počátek roku 2015 byl v zorném poli moravské historické obce spjat s osmdesátým výročím narození pana prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc. – dlouholetého člena Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.1 Při této příležitosti jsem byl redaktorem vlastivědné revue Střední Morava osloven, zda bych mohl napsat několik slov o jubilantovi. Pana profesora Trapla jsem osobně poznal teprve před několika lety, kdy jsem nastoupil do studia historie na olomoucké katedře historie a začal navštěvovat i jeho přednášky. Již dříve jsem však dobře znal jeho jméno z dlouhé řady prací, jichž je autorem. Pokusme se tedy v následujících odstavcích o jisté přiblížení životních a tvůrčích zkušeností jubilujícího pana profesora, jehož osobnost i obsáhlé vědecké Prof. Miloš Trapl dílo může být mnohému historikovi, respektive studentovi Foto: Adolf Jankovský oboru vpravdě inspirující. Miloš Trapl se narodil 15. ledna 1935 v jihomoravských Hustopečích. Rodina Traplů, pocházející z Boskovicka, byla již po několik generací rodinou učitelskou.2 Otec Miloslav Trapl (1899–1979), v době narození syna profesor na hustopečském gymnáziu, patřil v poválečných letech k obnovitelům olomouckého vysokého učení – zakladatelům Univerzity Palackého, významný podíl zde měl zejména na konstituování studijního oboru sociologie.3 V rodných Hustopečích prožil Miloš Trapl jen několik raných měsíců svého života, do roku 1936. Brzy poté se celá rodina přestěhovala do moravské metropole – do Brna, kde otec Miloslav nastoupil na tamější III. reálné gymnázium (vyučoval zde do roku 1945). Své dětství tedy strávil v Brně, kde navštěvoval obecnou školu (1941–1946) a posléze III. reálné gymnázium na Hybešově, později Kounicově (Leninově) ulici (1946–1948). V důsledku zákona o jednotné škole z roku 1948 byla zrušena osmiletá gymnázia a studenti nižších ročníků museli navštěvovat tzv. měšťanskou školu – Miloš Trapl nebyl výjimkou. Po dvou letech na škole v Kotlářské ulici se opět přihlásil na gymnázium, jež dříve musel opustit. V srpnu 1953 zde odmaturoval. V témže roce se přihlásil ke studiu českého jazyka a dějepisu na tehdejší Vysoké škole pedagogické v Olomouci, kam se současně přestěhovala celá rodina.4 Na pozadí publikovaných pamětí a vyprávění jubilanta víme, že Brno tehdy opouštěl s těžkým srdcem. Olomouc se mu však později stala skutečným druhým domovem. Při studiu historie Miloše Trapla významně ovlivnili někteří jeho učitelé – dle jeho vlastních slov zejména Ladislav Hosák (1898–1972),5 Zdeněk Kristen (1902–1967),6 František Kutnar (1903–1983) či Josef Polišenský (1915–2001). Olomoucká studia ukončil v roce 1957 a již v červnu téhož roku nastoupil na místo referenta archivního oddělení Krajské správy ministerstva vnitra v Olomouci.7 Mezi lety 1960 až 1964 pak nalezl pracovní uplatnění ve Vlastivědném ústavu v Olomouci (současné Vlastivědné muzeum v Olomouci), jakožto odborný pracovník pro období kapitalismu. V září 1964 se dr. Trapl stal odborným asistentem Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého, s níž je jubilantova profesionální dráha spjata až do dnešních dnů. Roku 1976 se na Masarykově univerzitě v Brně habilitoval a na jaře 1977 byl jmenován docentem. Zajímavou kapitolou v životě Miloše Trapla je pak jeho „známá“ přednáška z února 1980, kdy v aule Filozofické fakulty Univerzity Palackého hovořil o „Vítězném Únoru 1948“ netradičně otevřeně, v rozporu s oficiálními myšlenkami doby. Jeho vystoupení však mělo pochopitelně své důsledky – po zbytek let osmdesátých byla jeho přednášková a jiná odborná činnost částečně utlumena. Podzim roku 1989 však přinesl optimismus i do tváře tehdy docenta Miloše Trapla – otevřely se nové možnosti, zejména pracovní stáže v zahraničí. Později tak studijně navštívil například Rakousko, Německo, Švýcarsko či Spojené státy americké. Roku 1997 byl Miloš Trapl na doporučení Vědecké rady Masarykovy univerzity v Brně jmenován profesorem českých dějin. Před dvěma lety odešel profesor Trapl do důchodu a tehdejší rektor Univerzity Palackého mu přiznal statut emeritního

134

profesora katedry historie. Nevzdal se však tvůrčí činnosti a zůstává i nadále aktivním a neúnavným badatelem.8 Zaměřme nyní naši pozornost k publikační činnosti profesora Trapla. Pokud prohlížíme bibliografické soupisy jeho prací, zaujme již časové rozpětí, v němž autor své texty publikoval. První vědecká studie o poddanské vzpouře na Losinsku byla otištěna již roku 1953 v Časopise Společnosti přátel starožitností,9 několik jeho nejnovějších článků bylo otištěno i v roce 2014. Dlužno podotknout, že některé texty prof. Trapla jsou teprve v rukopise a na otištění čekají. Představme si nyní jednotlivé tematické celky, kterým se jubilant věnoval ve své odborné činnosti.10 Publikované dílo bychom mohli v rámci přehlednosti rozdělit do čtyř skupin: 1. regionální dějiny a historický místopis Moravy a Slezska; 2. politické dějiny (politický katolicismus, dějiny československé strany lidové); 3. dějiny českého, respektive československého exilu, 4. biografické studie. Znalého věci jistě neudiví, pokud prohlásíme, že alfou a omegou publikačních aktivit profesora Trapla byly a jsou regionální dějiny společně s historickým místopisem Moravy a Slezska. Od roku 1964, kdy začal působit v Kabinetu regionálních dějin při olomoucké katedře historie,11 vyvíjí soustavnou odbornou i osvětovou publikační činnost v dané oblasti. Společně s olomouckými historiky Josefem Bartošem (1931–2005) a Jindřichem Schulzem (nar. 1940) je autorem rozsáhlého několikasvazkového díla zvaného Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960.12 Jedná se o příručku nepostradatelnou pro profesionálního i vlastivědného badatele, ať už v ohledu dějin politických, sociálních či hospodářských. V oboru regionálních dějin nelze zapomenout ani na několik knih o dějinách moravských měst a obcí, na nichž se Miloš Trapl podílel. Výběrově můžeme zmínit alespoň dějiny rodných Hustopečí,13 Olomouce,14 Uherského Brodu,15 Svitav,16 Fulneku,17 Otrokovic,18 Uherského Hradiště,19 Nivnice,20 Prostějova21 či Uničova.22 V současné době se autorsky podílí i na připravovaných dějinách města Litovle.23 Dle výše uvedeného lze rozpoznat také odborný zájem prof. Trapla o dějiny Slovácka, který zhodnotil i v jedné z dalších publikací.24 Již od let šedesátých (1967) je i členem redakční rady vlastivědného sborníku Jižní Morava. V našem pojednání však nemůžeme zapomenout ani na region Malé Hané, kam prof. Trapl mnohokrát zavítal v rámci vlastivědných konferencí pořádaných místními nadšenci. Poslední odborná konference věnovaná problematice tohoto regionu se uskutečnila v říjnu 2012 v Jevíčku – textová verze přednášky prof. Trapla byla v minulém roce publikována na stránkách časopisu Historica Olomucensia.25 K nastíněnému tématu regionálních dějin však částečně náleží i jubilantův odborný příspěvek k dějinám olomoucké univerzity.26 Dalším, neméně významným tématem reflektovaným prof. Traplem jsou politické dějiny, především politický katolicismus a dějiny Československé strany lidové. O českém politickém katolicismu na Moravě pojednal již v roce 1968.27 K tématu se vyjadřoval soustavněji opět po roce 1990, publikoval rovněž v zahraničí – roku 1995 mu vyšla ve Spojených státech amerických monografie v anglickém jazyce.28 Rovněž několik československých lidoveckých politiků se stalo středem jeho zájmu – zejména pak Msgre Jan Šrámek, o němž ještě blíže pojednáme na dalších řádcích. Zde je nutné zmínit i Centrum dějin křesťanské politiky při olomoucké katedře, které v roce 2009 založil společně s blízkým spolupracovníkem, prof. Pavlem Markem. Dále jmenujme dějiny první československé republiky, jimž prof. Trapl věnoval výrazný prostor ve své odborné činnosti. Tématem se detailněji zabýval v uvolněnější atmosféře konce šedesátých let. Po roce 1990, kdy se otevřel prostor výzkumu československé politiky období 1918 až 1938, pak patřil prof. Trapl k nejdůležitějším odborníkům na danou problematiku v Československu a následnické České republice. Problematika československého exilu se stala doménou prof. Trapla na počátku let devadesátých, kdy se historikům otevřely dříve nepřístupné archivní fondy i hranice mezi státy střední Evropy. Brzy poté – v roce 1993 došlo na olomoucké katedře historie k založení Centra pro československá exilová studia, jehož ředitelem zůstává prof. Trapl až do dnešních dnů. V kontextu exilových studií se zabýval především českými exulanty a krajanským

135

hnutí ve Švýcarsku, československými emigranty z řad politiků,29 v poslední době pak, jak již bylo zmíněno, se zabývá českým exilem v Austrálii. Významné místo v jubilantově publikační činnosti tvoří též biografické studie. Nahlížíme-li do kompletní autorovy tvorby, je nutné připomenout některé z reflektovaných osobností. Zatímco příručka z roku 1995, na níž se podílel společně s kolegou Josefem Bartošem a olomouckou archivářkou Stanislavou Kovářovou,30 se zabývá vybranými hybateli českých politických a kulturních dějin, existuje i několik samostatných studií věnovaných jednotlivým osobnostem. Zájem prof. Trapla si vysloužili ponejvíce představitelé politického života – katoličtí politici František Světlík (1875–1949)31 a Jan Šrámek (1870–1956),32 dále zástupce německé menšiny v prvorepublikových vládách Franz Spina (1868–1938),33 národní socialista Petr Zenkl (1884–1975),34 sociální demokrat Bohumil Laušman (1903– 1963)35 nebo někdejší premiér polské vlády Wincenty Witos (1874–1945),36 dlící ve 30. letech minulého století v československém exilu. Mnohé z osobností jsou zpracovány také v Biografickém slovníku Slezska a severní Moravy, ve slovníku nazvaném Cestami křesťanské politiky37 nebo v publikaci Osobnosti Olomouckého kraje 1850–2008.38 Předmětem Traplova zájmu se však stali i někteří historikové, např. František Palacký (1798–1876),39 František Matouš Klácel (1808–1882)40 či Antonín Gindely (1829–1892).41 Několikrát se vyjádřil také k lidskému a vědeckému odkazu svého otce Miloslava Trapla.42 Na předchozích řádcích jsme představili jubilantovy biografické údaje a jeho publikační činnost. Zastavme se i u dalších činností profesora Trapla. V ohledu výzkumném jsme nastínili, že je pracovníkem či spolupracovníkem těchto vědeckých pracovišť: Kabinetu regionálních dějin, Centra pro československá exilová studia a Centra dějin křesťanské politiky (zmíněná pracoviště působí při olomoucké katedře historie). Rozsah odborných i zájmových aktivit profesora Trapla lze však rozpoznat i z jeho členství v několika profesních a zájmových společnostech, jmenujme především Matici moravskou,43 Muzejní a vlastivědnou společnost v Brně,44 Masarykovu společnost, v neposlední řadě Sdružení profesorů Filozofické fakulty univerzity Palackého – Societas cognitorum, Rotary klub či Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského. Za svou mnohostrannou činnost byl již několikrát oceněn různými způsoby – získal Cenu města Olomouce za rok 2005, mimo jiné se stal i čestným občanem města Hustopečí (2013). V neposlední řadě je nutné zmínit úlohu profesora Trapla ve vzájemném dialogu a spolupráci mezi olomouckými a brněnskými historiky, mezi jižní a severní částí Moravy. Rovněž jistě nebude přehnaným tvrzením, že snad každý, kdo se s panem profesorem setká, nese ještě dlouho v paměti jeho srdečnost. Pan profesor Trapl je vždy ochotný pomoci a poradit – ať už se jedná o kolegy či studenty. Uvedený medailon jubilujícího historika byl z pochopitelných důvodů zestručněn – autor těchto řádků však doufá, že vystihl alespoň v základních obrysech charakteristiku osobnosti a díla pana profesora Miloše Trapla. Lukáš F. Peluněk Poznámky:   1 Osobnost profesora Trapla byla již vícekrát připomenuta dříve (řazeno chronologicky): Spurný, František: K šedesátinám doc. dr. Miloše Trapla, CSc. Severní Morava, 1995, sv. 69, s. 75–76; Skutil, Jan: K životnímu jubileu doc. dr. Miloše Trapla, CSc. Vlastivědný věstník moravský, 47, 1995, č. 1, s. 84; Barteček, Ivo: Pan profesor Milošek Trapl jubilující (1935). Střední Morava, 2004, č. 19, s. 174; Týž: Životní jubileum pana profesora Miloše Trapla (1935). Vlastivědný věstník moravský, 56, 2004, č. 4, s. 416; Kouřil, Miloš: K jubileu profesora Miloše Trapla. Jižní Morava, 48, 2004, sv. 43, s. 391–392; Marek, Pavel: Životní jubileum prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc. Časopis Matice moravské, 123, 2004, č. 2, s. 603–606; Vaculík, Jaroslav: Přední český historik sedmdesátiletý. In: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, Řada společenských věd, č. 20. Brno 2004, s. 177; Bartoš, Josef: Historik Miloš Trapl. (Z nadhledu i osobně). In: Malíř, Jiří – Marek, Pavel (eds.): Andros Probabilis. Sborník prací přátel a spolupracovníků historika prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc., k jeho 70. narozeninám. Brno – Olomouc 2005, s. 17–26; Marek, Pavel: Životní jubileum prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Politologica 4, 2005, s. 262–272; Burešová, Jana: 75 let prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc. Místo dějin Československé strany lidové v jeho badatelském úsilí. In: Marek, Pavel (ed.): „Bílá místa“ v dějinách Československé strany lidové. Sborník prací z mezinárodní vědecké konference k 90. výročí založení strany (1919–2009). Olomouc 2009, s. 7–9; Táž: Životní jubileum prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc. Historica Olomucensia 38–2010, Sborník prací historických XXVI, s. 115–117; Kubíček, Jaromír: Univerzitní profesor Miloš Trapl a moravská vlastivěda. Vlastivědný věstník moravský, 56, 2014, č. 4, s. 415–416; Marek, P.: 80 let profesora Miloše Trapla. Časopis Matice moravské, 133, 2014, č. 2, s. 547–550. V soupisu nejsou zahrnuta encyklopedická či jinak slovníková hesla. Úplnější bibliografie textů o jubilantovi viz Marek, Pavel a kol.: Historik a jeho dílo. Kniha věnovaná 80. výročí narození prof. PhDr.

136

Miloše Trapla, CSc. Olomouc 2015, s. 18. V minulém roce byl otištěn také zajímavý rozhovor s jubilantem, viz Papajík, David (ed.): Rozhovor s profesorem Milošem Traplem: „Působení na univerzitě je dnes svobodnější“. Kultúrne dejiny, 5, 2014, č. 2, s. 252–259. Významným zdrojem informací o životě Miloše Trapla jsou i jeho nedávno vydané paměti, viz Můj život s historií. Olomouc 2014. [edice Paměť UP, svazek 5]   2 Jak píše jubilant ve svých pamětech, rodopis Traplů vypracoval za první republiky československé Ladislav Hosák na přání Miloslava Trapla. Srov. Trapl, M.: Můj život s historií. Olomouc 2014, s. 9.   3 Uveďme alespoň přibližný soupis dostupné literatury o životě a díle Miloslava Trapla (chronologicky): Roubic, Antonín: Miloslav Trapl - sociolog a masarykovec. In: Československé školství, učitelstvo a T. G. Masaryk. Ed. František Hýbl. Přerov 1990, s. 130–133; Trapl, M.: Miloslav Trapl. In: Zakladatelé a pokračovatelé. Památník osobností obnovené univerzity. Olomouc 1996, s. 219–221; Papajík, David: Sté výročí narození prof. PhDr. Miloslava Trapla (30. dubna 1899 – 1. června 1979). Jižní Morava, 35, 1999, sv. 38, s. 305–306; Stuna, Jan: Významný moravský historik a sociolog. In: Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci 8 (27). Olomouc 1999 [vyd. 2000], s. 155–157; Bieberle, Josef: Ke stým narozeninám profesora Miloslava Trapla. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Historica 29-2000, Sborník prací historických XVII, s. 177–178; Filip, Zdeněk: Profesor Miloslav Trapl v prvních letech svého působení v Olomouci. Tamtéž, s. 159–163; Skoupý, Arnošt: Profesor Miloslav Trapl na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého 1961–1969. Tamtéž, s. 169–172; Trapl, M.: Cesta Miloslava Trapla k vědecké činnosti. Tamtéž, s. 179–186; Urbášek, Pavel: Učitelská a vědecká dráha profesora Miloslava Trapla v úředních dokumentech. Tamtéž, s. 165–167; Vaculík, Jaroslav: Traplovo působení na Masarykově univerzitě v Brně. Tamtéž, s. 173–175; Trapl, Miloš: Miloslav Trapl, 1899–1979. In: Barteček, Ivo (ed.): Historiografie Moravy a Slezska 1. Olomouc 2001, s. 159–170; Vaculík, Jaroslav: Sociolog a historik Miloslav Trapl a Masarykova univerzita. In: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, Řada společenských věd, č. 23. Brno 2009, s. 148–149.   4 Jak podotýká sám jubilant, shodou náhod není absolventem Univerzity Palackého, nýbrž zmíněné Vysoké školy pedagogické, která se v důsledku reformy vysokoškolského studia z roku 1953 transformovala z pedagogické a filosofické fakulty olomoucké univerzity. Univerzita Palackého poté byla tvořena pouze jednou fakultou – lékařskou. Vysoká škola pedagogická se v roce 1959 přejmenovala na Pedagogický institut v Olomouci a roku 1964 se stala opět institucionální součástí Univerzity Palackého.   5 Osobnosti profesora Hosáka věnoval jubilant v roce 1998 podnětný text, viz Sto let od narození Ladislava Hosáka. Jižní Morava, 34, 1998, sv. 37, s. 324–325.   6 Miloš Trapl je autorem Kristenova nekrologu, viz Jak jsem znal profesora Zdeňka Kristena. Vezdejší náš čas, 1, 1967, č. 4, listopad, s. 7–8.   7 Z řad olomouckých archivářů jmenujme zejména Miloše Kouřila (1932–2012), s nímž prof. Trapl později úzce spolupracoval, např. při výzkumu československého exilu ve Švýcarsku.   8 V současné době je např. jedním z řešitelů projektu Československý exil v Austrálii a jeho kultura po roce 1948 (GA ČR, 2012–2016, spoluřešiteli jsou prof. Jaroslav Miller a prof. Jana Burešová).   9 Poddanská vzpoura na Losinsku 1620–1621. Časopis společnosti přátel starožitností, 66, 1958, č. 2, s. 65–72. 10 Existují dva bibliografické soupisy publikovaných prací, viz Marek, Pavel – Viktořík, Michael: Výběrová bibliografie prací prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc., za léta 1958–2004. In: Malíř, Jiří – Marek, Pavel (eds.): Andros Probabilis. Sborník prací přátel a spolupracovníků historika prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc., k jeho 70. narozeninám. Brno – Olomouc 2005, s. 39–65; Burešová, Jana – Marek, Pavel: Bibliografický soupis prací prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc., napsaných v letech 2004–2014. In: Marek, Pavel a kol.: Historik a jeho dílo. Kniha věnovaná 80. výročí narození prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc. Olomouc 2015, s. 19–26. 11 O založení, vývoji a činnosti Kabinetu regionálních dějin relativně nedávno pojednal jubilant: K 50. výročí založení Kabinetu regionálních dějin Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vlastivědný věstník moravský, 66, 2014, č. 1, s. 63–65. 12 Toto souborné dílo nezanedbatelného významu vycházelo mezi lety 1967 a 2011. Tvoří jej 18 svazků, z nichž úvodní nečíslovaný sepsal Ladislav Hosák, první číslovaný svazek je bibliografií historického místopisu od Jaroslava Vlacha a Jaromíra Kubíčka, ostatní svazky jsou již dílem zmíněné trojice autorů z Kabinetu regionálních dějin při FF UP v Olomouci. Podnětný příspěvek o dějinách Historického místopisu Moravy a Slezska 1848–1960 pochází z pera Davida Papajíka: Miloš Trapl a Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. In: Marek, Pavel a kol.: Historik a jeho dílo. Kniha věnovaná 80. výročí narození prof. PhDr. Miloše Trapla, CSc. Olomouc 2015, s. 29–40 (přehledný soupis vydaných svazků díla je uveden na s. 39–40). 13 Zejména viz Kolektiv autorů: Hustopeče. Dějiny města. Hustopeče 1972. [3 kapitoly, z nichž poslední s Metodějem Zemkem]; Jan, Libor – Nezhodová, Soňa (eds.): Hustopeče. Město uprostřed jihomoravských vinic. Hustopeče 2010. [2 kapitoly, s Ladislavou Šulákovou] 14 Kolektiv autorů: Malé dějiny Olomouce. Ostrava 1972. [1 kapitola]; Kolektiv autorů: Olomouc. Malé dějiny města. Olomouc 2002. [1 kapitola, redakce novodobé části díla]; Kolektiv autorů: Dějiny Olomouce 1 + 2. Olomouc 2009. [4 kapitoly, z nichž některé s Josefem Bartošem a Jiřím Traplem] 15 Kolektiv autorů: Uherský Brod. Minulost i současnost slováckého města. Brno 1972. [1 kapitola, s Josefem Bartošem a Josefem Kukulkou] 16 Kolektiv autorů: Svitavy. Dějiny a současnost města. Hradec Králové 1987. [2 kapitoly, s Jaroslavem Gloserem] 17 Trapl, M. – Kraváček, František: Komenského Fulnek. Stručné dějiny města slovem a obrazem. [2 kapitoly, z nichž 1 s Karlem Chobotem] 18 Kolektiv autorů: Otrokovice. Dějiny a současnost města. Praha 1981. [1 kapitola, vědecká redakce díla] 19 Kolektiv autorů: Uherské Hradiště, dějiny města. Brno 1981. [3 kapitoly, z nichž poslední s Jiřím Čoupkem] 20 Zemek, Metoděj a kol.: Nivnice: rodiště Jana Amose Komenského. Praha 1992. [2 kapitoly s Josefem Kukulkou]

137

21 Prostějov za první Československé republiky. In: Kokojanová, Michaela (ed.): Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy. Prostějov 1994, s. 87–94; Prostějovský černý pátek 10. dubna 1953. Prostějov 1998; Kolektiv autorů: Prostějov. Dějiny města. Díl 2. Prostějov 1999; Díl. 1. Prostějov 2000. [2 kapitoly, předseda redakční rady] 22 Kolektiv autorů: Uničov: historie moravského města. Uničov 2013. [spoluautorství 2 kapitol] 23 Dohoda o vypracování dějin města Litovle byla nedávno podepsána mezi starostou města a rektorem Univerzity Palackého v Olomouci. 24 Kolektiv autorů: Slovácko. Kapitoly z dějin Slovácka. Praha 1978. [1 kapitola, redakce s Metodějem Zemkem] 25 Příspěvek se věnuje osobnosti Franze Spiny (1868–1938), blíže viz pozn. č. 33. 26 Kolektiv autorů: Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973. [spoluautorství kapitoly Přehled dějin staré univerzity] 27 Politika českého katolicismu na Moravě 1918–1938. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Historica 13, Suplementum. Praha 1968. 28 Political Catholicismand the Czechoslovak People’s Party in Czechoslovakia 1918–1938. New York 1995. 29 Významná je kniha o poúnorové politické emigraci a vzniku Rady svobodného Československa, viz Jirásek, Zdeněk – Trapl, M.: Exilová politika v letech 1948–1956. Olomouc 1997. 30 Bartoš, Josef – Kovářová, Stanislava – Trapl, M.: Osobnosti českých dějin. Olomouc 1995 (2. doplněné a přepracované vydání Olomouc 2005). 31 Olomoucký „rudý prelát“ František Světlík. Střední Morava, 1967, č. 1, s. 64–68; Mons. František Světlík (1875–1949). Nástin života a díla katolického politika a novináře. Olomouc – Rosice 2001. [s Pavlem Markem] 32 Monsignore Jan Šrámek. Olomouc 1995; Přehled života a díla Monsignore ThDr. h. c. Jana Šrámka. In: Marek, Pavel (ed.): Jan Šrámek, kněz, státní, politik. Olomouc 2004, s. 29–38; naposledy Trapl, M. – Konečný, Karel – Marek, Pavel: Politik dobré vůle. Život a dílo msgre Jana Šrámka. Praha 2013. Jak Miloš Trapl poznamenává, posledně citovaná kniha je zdařilým završením jeho dlouholetého výzkumu o českém politickém katolicismu. Srov. Trapl, M.: Můj život s historií. Olomouc 2014, s. 197. 33 Např. Profesor Franz Spina, vědec, politik, ministr. Moravskotřebovské vlastivědné listy, 2003, č. 14, s. 28–30; Franz Spina – z Malé Hané do Prahy. Historica Olomucensia, Supplementum II. – 2014, Sborník prací historických XXXVI, s. 181–192. 34 Životní osudy PhDr. Petra Zenkla (úvodní slovo). In: Zenkl, Petr: Mozaika vzpomínek. Ed. Miloš Kouřil. Olomouc 1998, s. 5–13. 35 Burešová, Jana – Trapl, Miloš: Bohumil Laušman. Proměny života sociálně demokratického politika s nástupem komunistické moci v Československu. Olomouc 2009. 36 Zmiňme alespoň dvě Traplovy studie k tématu: Wincenty Witos v Československu (1933–1939). Těšínsko, 34, 1991, č. 1, s. 21–25; Moravský exil polského premiéra W. Witose. Vlastivědný věstník moravský, 45, 1993, č. 4, s. 383–395. 37 Pehr, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích. Praha 2007. 38 Kolektiv autorů: Osobnosti Olomouckého kraje 1850–2008. Olomouc 2008. 39 Jak se chudý chlapec stal členem panské sněmovny. In: Pospíchal, Miloslav (ed.): Palackého cesta. Olomouc 1998, s. 125– 128. 40 František Matouš Klácel, 1808–1882. In: Barteček, Ivo: Historiografie Moravy a Slezska 1. Olomouc 2001, s. 73–94. 41 Antonín Gindely, poslední profesor všeobecných dějin na staré univerzitě. (K 100. výročí úmrtí). Hanácké noviny, 3, 1992, č. 260, 7. listopadu 1992, příloha, s. 8. 42 Viz pozn. č. 3. 43 Prof. Trapl je již po několik let členem výboru společnosti. 44 V září 2012 byl profesor Trapl oceněn výborem Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně pamětní medailí, jež byla poděkováním za dlouholetou spolupráci. Jedním z výsledků této spolupráce bylo vydání 9. svazku nové řady Vlastivědy moravské roku 2004.

138