Poklady starého Egypta. Treasures of Ancient Egypt.

kronika

Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci č. 308: 158–160, 2014

Výstava Poklady starého Egypta – sbírka Josefa Ferdinanda Habsburského Radek Podhorný Dne 10. října 2013 se ve Vlastivědném muzeu v Olomouci uskutečnila slavnostní vernisáž výstavy Poklady starého Egypta – sbírka Josefa Ferdinanda Habsburského. Slavnostního zahájení se vedle zástupců Olomouckého kraje a Univerzity Palackého zúčastnili také zástupci institucí, bez kterých by výstava nikdy nevznikla – především Národního muzea, Národního archivu, Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze a samozřejmě Vlastivědného muzea v Olomouci. Expozice byla rozdělena do dvou muzejních sálů a přibližovala zájem obyvatel českých zemí o Egypt přibližně od konce 18. století do současnosti a především pak samotnou sbírku toskánského arcivévody Josefa Ferdinanda, která byla po více než sedm desetiletí součástí sbírkového fondu dnešního Vlastivědného muzea. Josef Ferdinand se do Egypta vydal pod pseudonymem hrabě Buriano počátkem roku 1903 a během své lovecké výpravy po zemi pyramid a faraonů získal od svého průvodce konzula Vettera darem hodnotnou sbírku egyptských starožitností. Ta pak o několik let později stála u zrodu Přírodovědeckého muzea v Olomouci, které neslo arcivévodovo jméno. Josef Ferdinand nebyl ale zdaleka prvním obdivovatelem tajemné země na Nilu, jak se mohli návštěvníci sami přesvědčit v Handkeho sálu muzea. Právě zde byla instalována část expozice představující zájem toskánských Habsburků o Egypt. Světovou premiéru zde měly dopisy zakladatele egyptologie Jeana Françoise Champolliona a jeho italského žáka, přítele a spolupracovníka z první výpravy moderní egyptologie v letech 1828–1829 Ippolita Roselliniho, které zapůjčil, spolu s ostatními, pražský Národní archiv. Nechyběly ani doklady z cesty Ferdinanda IV. – otce Josefa Ferdinanda –, který doprovázel korunního prince Rudolfa na jeho cestě Orientem v roce 1881, a samozřejmě archiválie samotného Josefa Ferdinanda – křestní list nebo ukázka dopisu z Egypta z roku 1903. Tuto část výstavy, mapující dějiny zájmu o Egypt v českých zemích, dokreslovaly také exponáty ze sbírek cestovatelů, kteří žili v českých zemích a zajímali se o Egypt. Nechyběl například vešebt faraona Sethiho I. z první prodejní výstavy egyptiak v Praze, jehož původním majitelem byl Franz Sieber, exponáty ze sbírek významných českých egyptologů Františka Lexy, Jaroslava Černého nebo předměty z  diplomatické sbírky československého velvyslance v Egyptě Jaroslava Šejnohy, které se do sbírek Národního, resp. Náprstkova muzea dostaly teprve nedávno. Zastoupení pak samozřejmě měly i výzkumy Československého (Českého) egyptologického ústavu v Núbii a na pyramidovém poli v Abúsíru a také teprve nedávno započaté výzkumy vedené Národním muzeem na lokalitě Wad ben Naga v Súdánu. Handkeho sál tak sloužil jako velmi pěkný a fundovaný průvodce dějinami zájmu o starý Egypt na území bývalého českého království a v širším ohledu celé rakouské monarchie. Další část výstavy v sálu sv. Kláry už pak patřila pouze sbírce Josefa Ferdinanda, která je dnes součástí sbírkového fondu Náprstkova muzea v Praze, složky Národního muzea, kam byla převedena z Olomouce roku 1981. 160

Obr. 1. Křest katalogu k výstavě Poklady starého Egypta za účasti prof. Dr. Miroslava Vernera, DrSc., a jednoho z autorů výstavy PhDr. Pavla Onderky. Foto: Pavel Rozsíval.

Obr. 2. Z vernisáže výstavy Poklady starého Egypta. Foto: Pavel Rozsíval.

161

Tato pravděpodobně nejhodnotnější aristokratická kolekce na území České republiky obsahuje bezmála 400 exponátů (na výstavě jich bylo představeno přibližně 150) ze všech hlavních výzkumů, které se uskutečnily v Egyptě v 2. polovině 19. století. Byla nakupována velmi pravděpodobně přímo v  Egyptském muzeu v  Káhiře, což dokládají fragmenty rakví, jejichž další části jsou již více než století součástí expozice káhirského muzea. Sbírka obsahuje části rakví z výzkumu pohřebiště Moncuových kněží, kteří byli v průběhu Třetí přechodné doby a Pozdní doby (1. tisíciletí př. n. l.) pohřbíváni v terasách slavného Hatšepsutina chrámu v Dér el-Bahrí. Dále pak sbírka obsahuje sošky vešebtů (služebníků zemřelých na onom světě) z královské skrýše v Dér el-Bahrí. Do této skrýše byly v neklidných dobách kolem roku tisíc př. n. l. přeneseny z hrobek v Údolí králů ostatky a pohřební výbava mnoha slavných panovníků. K dalším pokladům sbírky pak jistě patří dvě rakve z Achmímu, obsahující také mumie, včetně té v  českých zemích nejzachovalejší – „Harušky“. Na výstavě pak nechybělo ani představení „řeckého“ města v Egyptě – Naukratidy, o jejíž výzkum se zasloužil převedším W. M. F. Petrie, který je považován na otce moderní egyptské archeologie. Posledním velkým celkem, který zastupoval výzkumy města Bubastidy, byla zejména sbírka kanop (nádob na vnitřnosti vyjmuté při mumifikaci). Nechyběly ale ani další předměty, např. pivní džbán, hrací kámen hry senet, podhlavnička nebo fragmenty sochařských modelů. Expozice v sále sv. Kláry byla členěna chronologicky tak, jak docházelo k objevům jednotlivých staroegyptských lokalit. Výstavu doplnil přednáškový cyklus egyptologů a historiků, kteří se věnují sbírce nebo osobnostem s  ní spojeným. Se svými příspěvky vystoupili: PhDr. Pavel Onderka, PhDr. Jana Mynářová, Ph.D., PhDr. Eva Gregorovičová, Mgr. Vlastimil Vrtal, prof. PhDr. Ladislav Bareš, CSc., a Mgr. Radek Podhorný. Nechyběl ani edukační program pro školy s pracovními listy nebo komentované prohlídky. K výstavě byl vydán také stejnojmenný katalog odborných textů s fotografiemi a popisem exponátů (Mynářová, J. – Onderka, P. – Podhorný, R. – Vrtal, V.: Poklady starého Egypta. Sbírka Josefa Ferdinanda Habsburského, Olomouc 2013, 120 s.). Výstava trvala do 15. března 2014 a dostalo se jí i zaslouženého ohlasu v médiích, např. v oblíbeném pořadu České televize Toulavá kamera. Nezbývá než si přát, aby i další výstavy Vlastivědného muzea v Olomouci přilákaly do jeho prostor tolik zájemců.

162